Založit novou webovou stránku nebo e-shopChci nový web
Bartíkovo povídání

                                                                         V této sekci vám Bartík bude vyprávět své různé příhody

1.5.2009 - Flyballový den 

Konečně jsem přemluvil paničku,aby mě pustila k počítači a tak vám můžu napsat něco i já.

 Bylo ráno,paničce sice zvonil budík,ale viděl jsem že do práce nejde. Ven jsme šli jen na chviličku,snídani jsem nedostal a tak jsem čekal co se bude dít. Panička si začala připravovat věci do batohu a za chvíli jsme vyrazili a rovnou do auta,to už jsem věděl,že bude nějaká náramná sranda. Koukám kam jedem,blíží se známý dům a už jsem se chystal že zastavíme a budem u sestřičky Binušky lítat po zahradě,okusovat si uši a všemožně jinak se zlobit,ale panička jela dál. To už mi bylo uplně jasné kam jedem,jsem přece chytrá borderka.... Jo měl jsem pravdu,dnes bude míčkování. Nevíte co to je? No náramná psina je tu skoro všechno co mám rád,překážky,míčky a já můžu přes ně lítat jako šílený a ještě za to dostanu pochvalu,super. Panička tomu tedy vzletně říká flyball,důležitá. Přijeli jsme na střelnici a tam už bylo spousta kámošů i nekámošu a hned jsme šli běhat. Jej to bylo fajn.Trochu jsem znervozněl,když si šla panička do auta pro klec. No to víte že mě tam po běhání zavřela,prý že si mám odpočinout že den je dlouhý,hahaha jako bych byl nějaké mimino,které to nezvládne. No a  ani nechtějte vědět co šla dělat,grilovat si masíčko a beze mě,byl jsem tedy dost naštvaný,protože masíčko,párečky a klobásky mám moc rád. Moc dlouho mi ta uraženost ale nevydržela,protože odpoledne se šlo zas běhat a tím si to u mě vyžehlila. Ještě jeden vroubek tedy u mě má teta Verča Hanýsková,protože volala že jdem na odběhy,ty mám moc rád letím přes překážky jako střela a na konci na mě čeká panička s přetahovátkem a dobrotou. No a když jsem doběhl,tak nám tedprv teta řekla že odběhy byly soutěžní, měřené. Chtěl jsem se tedy rozčilovat,že jsem to nevěděl,ale když mi řekli,že jsem vyhrál,tak jsem dal pokoj a byl jsem hrozně důležitý a pyšný. No panička samozřejmě taky a hezky mě za to mazlila a já jí olizoval,to tedy až doma aby nás nikdo neviděl,protože přeci velký kluci tohle nedělají. Nakonec jsme se shodli,že to byl super den a ted vám řeknu jedno tajemství,byl jsem docela rád že už jsem doma a můžu se hezky natáhnou v postýlce a chrupat,no jo no postel je postel.

 

Jsem borderáček Bart,tedy celým jménem Bart Bartova Lípa. Narodil jsem se 10.8.2007 ve Stříbře u jedné móc hodné paní,ještě se setřičkou Barbuchou Barbie a Binou a bráškou Beefeterem. Přijela se tam na  mne podívat teď už moje panička. Samozřejmě,že jsem se jí hned líbil a hned se do mě zamilovala. Ani se jí nedivím byl jsem rozkošné štěňátko a tak slovo dalo slovo a za pár dnů si mě odvezla domů. Říká mi Batísku, Baťulko,ty mrško moje černobílá,magůrku (to tedy nevím proč) a někdy na mě dokonce i zakřičí Barte a to taky nechápu,protože jsem moc hodný.

Jako malé štěňátko jsem musel všechno pořádně prozkoumat,všude jsem vlezl a bavilo mě kousat hračky i nehračky,jako jsou plastové lahve,roh od postele,koberec a další zajímavé věci. To se ale paničce moc nelíbilo,tak jsem toho radši nechal  a koušu si jen věci,které smím,ale zato s takovou chutí,že mi moc dlouho nevydrži. Panička je ale hodná a tak mi vždy vymyslí nějakou novou hračku. Od malička jsem také miloval procházky a lítání venku,to mi jde moc dobře a taky čuchání a hraní si s ostatními psími kámarády a hlavně míčky,přetahování a později jsem zjistil že vlastně ze všeho nejvíc miluji tunýlky a plavání,nebo lítání ve vodě.


TOPlist
Tvorba webových stránek na PageRide.com  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek